Sen nebo skutečnost?

14. dubna 2010 v 14:53 | Yu |  Povídky
Byl Valentýn, a já jsem chtěl překvapit mého kluka čokoládou a vášnivým dnem.

Když sem došel domů,chtěl sem mu dát dárek,ale
nikdo nebyl doma.Tak sem mu zavolal. "Ahoj lásko, kdepak si? Čekám na tebe doma" "Ahoj Yue,no já jsem ještě v práci,příjdu později…tak pa" Chtěl sem mu věřit, ale to co sem slyšel."Už si zavěsil zlato? To byl ten kluk? Kdy už se s ním rozejdeš?" "Ale lásko,on má byt a auto,který stálo 50000 dolarů. Nemůžu od něho jen tak odejít. Neměl bych skoro nic, kromě 1000 dolarů, práce a tebe." "Dobře, ale zkus to urychlit, nebaví mě dlouho čekat." Dál už sem to nechtěl slyšet a tak sem jen řekl "Tak si to užij ty hajzle" a zavěsil sem.Utíkal sem nahoru do pokoje,vyházel jeho věci z okna a vyměnil zámek u hlavních dveří.Nejvíc divný bylo to,že mi vůbec nevadilo,že mě podvedl.Sebral sem mobil,nové klíče,peníze a jel sem k mému nej kamarádovi Strifymu. Zaparkoval sem u jeho domu,vystoupil a šel k hlavním dveřím.Zaklepal sem,ale nikdo neotevíral. Zazvonil sem a to už Strify konečně vyšel."Ahojky Strifynku,mohl bych nachvilku k tobě?" "Jasně co se stalo?"řekl Strify a mrkl na mě. "Ten kokot mě podvedl.Nesnáším ho!" řekl sem nasraně. "Kiro tě podvedl? A s kým?" vyzvídal. " jo magor jeden…s kým? To nevím,ale nenechám to jenom tak.Poseru mu život…To si piš." Řekl sem a začal jíst sušenky,které byli na stole."Jo klidně si vem"řekl Strify se smíchem,když viděl jak je do sebe cpu. "Jo promiň" položil sem nakousnutou sušenku na stůl."V klidu,naprosto tě chápu,taky mě ten debil podvedl,ale tak já to beru s klidem,můžu mít koho chci" řekl Strify s jistotou. "Ty a Shin,vy už spolu nejste?" "Ne už měsíc." "Aha,tak to je mi líto." "Nemusí, sem rád, že sem se ho zbavil." Jen sem přikývl. "Chtěl bych tě s někým seznámit" vyhrkl ze sebe Strify. "Jo?
A s kým?" vyzvídal sem. "S jedním klukem, bydlí kousek, chtěl bys tam jet teď?" "Jo klidně" přikývl sem. "Tak pojď" pobízel mě Strify. Vstali jsme a vyšli ze dveří. "Ty nezamykáš?" zeptal sem se ho,když jsem viděl,že jde v pohodě k autu. "Ne…naco? U
mě bydlí Rom3o, protože neměl na nájem." "Aha tak to jo." Konečně jsme nastoupili do auta a Strify se rozjel. "Je to vážně jen pár minut,zachvilku tam budeme." "Dobře" Projeli jsme kolem Valentýnského náměstí a pak jsme zatočili do prava. Uviděl jsem velký,krásný,fialový dům a okolo něho velkou zahradu s fontánou. Zaparkovali jsme před ním. "Jsme tu" řekl Strify a vystoupil z auta. Jen sem ho beze slova následoval. "Yue, stalo se něco?" zeptal se Strify a tím mě vytrhl ze snění. "Ne všechno v pohodě." Odpověděl sem, i když sem nevěděl, na co se ptal. "Jak myslíš" zachechtal se a zazvonil.Po chvilce otevřel vysoký,černovlasý kluk a řekl. "Ahojky Strify,copak tu děláš?" "Ahoj Luminore,máš čas?" "Jo jasně,pojďte dál."Pobídl nás ten kluk.Strify vešel jako první.Vyzul si boty a šel dál.Já jsem zůstal stát s úžasem ve dveřích.Měl tak krásný dům. "Hej! Jsi v pohodě?" uslyšel sem jakýsi hlas.Vrátil sem se do reality a zjistil,že to říkal ten kluk. "Jo promiň ,já jen,máš krásný dům." "Dík." Řekl a šel za Strifym,který seděl v obýváku na sedačce. Vyzul jsem se a šel za Strifym. "Tak už si sedni." "Pobídl mě ten kluk. Nakonec sem se tedy posadil. "Takže Strify co si potřeboval?" zeptal se černovlasý. "Jen sem tě chtěl seznámit s mým nejlepším kámošem." Řekl Strify a zasmál se. "Luminore tohle je Yu,Yue to je Luminor." "Ahoj" řekl a usmál se. Ještě jednou sem si ho pořádně prohlídl. Byl tak dokonalý. Debilně sem se usmíval. "Je ti něco?" zeptal se Luminor. "Ne to je v pohodě." Cítil sem se trapně. "Luminore prosím,můžu ti ho tu nachvilku nechat? Musím si jít něco zařídit." "Jo jasně to zvládnu." Řekl a zasmál se. "Dík,tak zatím ahoj." "Ahoj Strifynku." Řekl sem a zase se přiblble
usmíval. "Takže,ty tady bydlíš?" zeptal se mě. "Jo bydlím kousek od Strifyho." "A kolik ti je?" "16 a tobě?" "18. A ty máš holku/kluka?" "Ne dneska jsme se rozešli,tedy on to ještě neví." "Aha,divný." "A ty máš holku/kluka?" "Ne…sem sám." "A ty a Strify?" "Strify je můj nej kámoš." "ok…No já se jen ptám…a teď se ti někdo líbí?" "Jo a hodně…" "A ví to?" "Ne..!" "A proč mu to neřekneš?" "Protože je moc dokonalý a mě by určitě nechtěl." "To nemůžeš vědět.Řekni mu to." "Nemůžu." "Ale můžeš,jestli chceš tak já s tebou za ním zajdu." "Tím pádem nemusíme nikam chodit!!! Chtěl sem říct,že mu to neřeknu." Začervenal sem se. "Takže tobě se líbí někdo kdo je poblíž?" "Já…" Políbil mě. Přitáhl jsem si ho k sobě a začal ho vyslíkat. Serval ze mě oblečení a roztáhl mi nohy.Sundal si kalhoty a boxerky.Pronikl do mě.Prohnul sem se a chytl ho okolo pasu. Přirážel. Rozletěli se dveře.Lekl sem se,když sem uviděl že je to Strify.Ale ten jen řekl. "Jsem zpátky." Uviděl nás,otočil se a zavolal. Chtěl sem vám pomoct,ale vidím že si vystačíte sami." Dal ruku nahoru a já uviděl že drží gel. Musel sem se zasmát. "Tak někdy příště."Zavolal na něj Luminor. Strify zavřel dveře a mi se začali smát. "To je strašný pako ten Strify." Řekl Luminor a pohladil mě po tváři. "To máš pravdu, ale on zato nemůže to má z toho že mu Kiro ve školce trhal vlasy." Řekl sem
a ani si neuvědomil co. "Kiro a vlasy? Kdo je Kiro?" zeptal se zmateně Luminor. "hmmm…Kiro? No to je můj bývalí kluk,víš on chodil se Strifym do školky,ale to je dlouhá historie." Řekl sem a doufal,že to nebudeme muset rozebírat. "To nevadí… a jak jste se vůbec rozešli?" začal se Luminor znovu vyptávat.Bylo mi až trapně rozebírat s ním můj osobní život.Věděl jsem že jsem se s ním právě vyspal,ale většinou se mě nikdo takhle brzo na můj život neptal. "No,není lehké si to znovu připomínat,ale tak řeknu ti to.Stalo se to dneska.Chtěl jsem mu připravit krásný den a on nedošel domů.První jsem na něj asi hodinu čekal a pak se rozhodl,že mu zavolám.Když sem to udělal,myslel jsem že mě asi klepne.Měli jsme kratší rozhovor,ve kterém jsem se dozvěděl že příjde později.Chtěl jsem zavěsit,ale zaskočila mě jedna věc.Kiro si myslel že jsem to už dávno položil a jeho milenec kupodivu taky.Slyšel jsem jak někdo říká
"Už
si zavěsil zlato? To byl ten kluk? Kdy už se s ním rozejdeš?" A on sprostě odpověděl že by beze mě nic neměl.Pak už jsem jen řekl že je hajzl a zavěsil." Dokončil jsem větu a začaly mi stékat po tváři slzy. "To bude dobrý,uvidíš mám nápad.Dej mi tvou adresu a klíče od domu a taky mobil. Hlavně mi věř."řekl Luminor, já mu podal věci které chtěl a on odešel.Vůbec jsem nevěděl k čemu ty věci potřeboval,ale vážně jsem mu věřil.Za
půl hodiny se mě zmocnili pochyby,jestli jsem mu vůbec ty věci měl dávat.Co když mě vykrade? Co když udělá něco co mi zkazí život?.......... Bylo mi to jedno.Ať už udělá cokoliv stejně ho budu milovat.Možná ho neznám dlouho,možná ho neznám vůbec,ale jedno vím! Už od něj nikdy nechci odejít.Rozhodl jsem se,že než se vrátí trochu se prospím.Doufal sem že mu to nebude vadit.Lehl jsem si na pohovku a usnul…Bylo divné když jsem se probudil a ráno.Jak to, že mě nevzbudil.Že by ještě nebyl doma? Vrátil se nebo ne? Co když mu Kiro něco udělal? Měl jsem o něj vážně strach. Vstal jsem a šel se podívat do kuchyně,jestli tam náhodou není. Nebyl. Šel jsem k ledničce,otevřel ji a díval se co v ní je.Po chvíli sem ji zase zavřel a vzal si jakési tyčinky co byly na polici. Snědl jsem je a mezitím si promyslel co mám asi udělat,aby se Luminorovi nic nestalo.
Plán :
     1) Jít k sobě domů a zjistit co si z tama vzal.
     2)Obhlídnout Kirův dům,který sem našel přes GPS když sem se připojil k místní policii.Zajímavé že díky GPS ví kde kdo bydlí.
     3)Po obhlídnutí Kirova domu zjistit jestli je někdo doma.  
     4)Jestli v domě nikdo nebude, prozkoumat dům i zevnitř.
     5)Najít Luminora i kdyby mě to mělo stát život.

Sepsal jsem si všechny body a odjel ke svému domu. Zaparkoval jsem,vystoupil a šel k hlavním dveřím.Byli odemklé,takže Luminor tu byl.Vešel jsem dovnitř a uviděl že je vše na svém místě.I když jsem prohledal celý dům vážně nic nechybělo,takže si Luminor nechal jen ty věci,které jsem mu dal.Alespoň jedno pozitivum.Musel jsem přejít k druhému bodu.Nastoupil jsem zpátky do auta a jel k domu v Růžové ulici.Lepší název už mít nemohla.Objel jsem jeho dům čtyřikrát a vypadalo to že tam dokonce nikdo není.Rozhodl jsem se přejít na čtvrtý bod. Obešel jsem dům ze zadu a rozbil okno. Vlezl jsem dovnitř a začal jsem dům prozkoumávat.Chtěl jsem začít od vrchu což bylo na jednu stranu dobré,ale na druhou stranu co jsem tam našel bylo to nejhorší co jsem kdy viděl. Šel jsem nahoru po schodech a otevřel první dveře,tedy přesněji snažil jsem se je otevřít. Když sem to konečně udělal uviděl jsem spoutaného,ležícího a asi polomrtvého Luminora. Nevěřil jsem svým očím. Přistoupil jsem k němu a rozvázal jsem ho. V tom sebou škubl. Probral se. "Lásko kdo ti to udělal? Jsi v pořádku?" začal jsem na něj mluvit. "Nikdo! Jo jsem"řekl Luminor celkem naštvaně. "Nikdo?" řekl jsem nechápavě. "Víš že bych pro tebe udělal všechno,ale prosím nepřipomínej mi tu noc.Prosím!" prosil mě Luminor a po tvářích mu stékaly slzy. "Chápu" Zvedl jsem ho a nesl ho dolů po schodech. "Už bude jenom dobře.Slibuju." řekl jsem a pohladil ho po vlasech.Táhl jsem ho tím rozbitým oknem a nesl ho rovnou k autu.Posadil ho na sedadla do zadu a nastoupil do auta.Uviděl jsem jak přijíždí Kiro a se Shinem. Oni spolu vážně chodí. Takže ten zmetek mě opustil kvůli 19letému debilovi?! Dojeli jsme k Luminorovi a já ho odnesl na pohovku. Ten v momentě usnul. Uvařil jsem mu oběd a nachystal ho na stůl. Nechápu jak, ale v mžiku byl u stolu. "Jak si se vyspal?"řekl jsem a
usmál se na něj. Jen se na mě podíval a začal jíst. Divil jsem se proč neodpověděl,protože u něj je to neobvyklé ale nechal jsem to být. "Chutná ti?" zeptal jsem se a toužil po odpovědi. Ale on jen přikývl. Nevěděl jsem co mu je a tak mě napadla jen jedna věc. "Luminore stalo se něco?" řekl jsem a čekal. Zarazil se. "Ehmm?" "Takže? Povídej." "Ehmm? No já…on..mi..." "Luminore co se stalo?" Podíval se na mě a z jeho očí šel vyčíst smutek. "On..řekl že je můj bratr a že udělá všechno pro to abychom spolu nemohli být.Chápeš? On jednoho znás zabije…Pokud ovšem nechceš jít dobrovolně a znovu s ním žít." Řekl a ruce se mu chvěli. "Neboj se.Nikdo nám nic neudělá.Nemusíš mít strach." Trochu se uklidnil ale moc to nepomohlo. "Pojď jsem." Řekl jsem a obejmul ho. "Je mi líto že jsem tě do toho zatáhl.Nechtěl jsem aby ti někdo ublížil.Bude lepší když za ním půjdu a vše mu řeknu.Miluju tě!" Pustil jsem ho a odešel.Nastoupil jsem do auta a rozjel se za Kirem. Už jsem viděl jeho dům
a začal jsem mít pochyby o tom jestli tam mám jít,ale vzpomněl jsem si na Luminora a
tak jsem vystoupil a šel ke dveřím.Zazvonil jsem,ale dlouho nikdo neotevíral.Sakra on není doma to mi dělá schválně.Řekl jsem si a chtěl odejít.Najednou někdo otevřel.Otočil jsem se zpátky a uviděl Kira v plné kráse.Vůbec jsem nevěděl co říct. "Ahojky zlato,copak tu děláš? Přišel jsi se vrátit ke mně? Už jsem ti odpustil že jsi mi rozbil okno a že jsi si vzal toho hnusáka."Prolomil ticho. Okamžitě jsem se po jeho slovech vzpamatoval. "Pro tvou informaci jsem se nepřišel k tobě vracet a to okno mě vůbec nemrzí.Jen jsem ti chtěl říct,že jestli něco Luminorovi uděláš tak tě zabiju.A teď už musím jít je z tebe ve stresu.Čau." Dořekl jsem a odešel směrem k autu. "Cože?! Ty už mě nechceš? A jako to mám zůstat jen se Shinem? Děláš si snad srandu?" "Ne nedělám." Nasedl jsem a odjel. Vrátil jsem se domů.Zaparkoval jsem a otevřel dveře. "Ahoj lásko, jsem doma." Řekl jsem celkem dost nahlas. V tom se objevil Kiro a ukázal směrem na pohovku, na níž byl svázaný Luminor. "Okamžitě vypadni, tady nemáš co dělat!" zařval jsem na něj. "Nikam nejdu, dokud se ke mně nevrátíš." "Já se mám k tobě vracet?! Děláš si ze mě srandu?! Nato zapomeň! Nikdy! Ty jsi mě podvedl tak si nechej toho naivního devatenácti letýho spratka a mě s Luminorem nechej na pokoji." "To nepřipadá v úvahu!" Přešel k pohovce a vytáhl zbraň. "To nesmíš! Kiro ne prosím! Tak si mě vem ale nedělej to prosím!" řekl jsem se strachem. "Dobře tak pojď" "Snad ho první rozvážeš a necháš mě si sbalit věci." "Dělej máš čtvrt hodiny" Rozvázal Luminora a já jsem ho hned obejmul. "Promiň mi to,ale musím to udělat jinak by tě zabil." Naposledy jsem ho políbil,šel si sbalit věci a snažil jsem se nemyslet na to jak jsem ho ranil.Došli jsme s Kirem ke dveřím a já se naposledy podíval na Luminora a řekl posledních pět slov. "Miluju Tě! A vždycky budu!" Odešel jsem. Dojeli jsme ke Kirovi a ten mě hned zavedl do pokoje s postelí,oknem,skříní a jedním světlem. "Tohle bude tvůj pokoj." Řekl a zasmál se. "Proč to děláš?! Co ti vadilo na tom že jsem byl konečně šťastný?!" "Nic jen jsem nenašel nikoho kdo by mě tak dobře jako ty uspokojil." Zase se zasmál. "Aha" řekl jsem ironicky a věděl co mě čeká. "Kiro pusť mě! Prosím!" prosil jsem jak jsem jen mohl. "NE! NIKDY!" řekl ale smíchu jsem se nedočkal,takže to myslel vážně.Chtěl jsem ho obejít a utéct někam daleko i s Luminorem,ale dveře byli zamklé. "Z tadyma se nedostaneš." Pronesl se smíchem.Vzal mě za ruku a hodil mě na postel.Lehl si nade mě a začal mě líbat.Uhýbal jsem ale to nepomáhalo.Když jsem jednou uhnul jednu mi vrazil.Byl jsem v bezvědomí.Když jsem se probudil ležel jsem na posteli vedle Luminora. Nechápal jsem vůbec nic.
Byl to sen,nebo se to doopravdy stalo?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Strify :P Strify :P | Web | 15. dubna 2010 v 7:19 | Reagovat

hééj xD no jasněěě..hej zase sexy povídka %) kdy mi vratis tu fleškuuu? :D ej piš dál piš dál... xDD

2 Yu Yu | 15. dubna 2010 v 11:26 | Reagovat

díky xD sexy no to nevim xDD zítra ti ju donesu xD

3 Strify :P Strify :P | Web | 15. dubna 2010 v 14:20 | Reagovat

ok xD si pockam... tak jisteze sexy :P:P ej ti musim upo neco rict ne :D neco o tom koho oba dva nesnašime... xD sem na to vsecko dneska ve skole prišel...xP tk zatim pa..tvuj Strifynek %) <3

4 Yu Yu | 15. dubna 2010 v 21:04 | Reagovat

jojo jasně nejvíc sexy(taký kecy) jo ok xD

5 Strify :P Strify :P | Web | 19. dubna 2010 v 15:33 | Reagovat

oooch nejvic dess semnou a s tebou...hej tez si du udelat...you and me :P %) ach.. xD miluju :P <3

6 Yu Yu | 20. dubna 2010 v 16:54 | Reagovat

ou tak to jo xDDD musíme propagovat sebe kde to jen de xDDDD taky tě miluju xDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama